KLAVÍR

Lektoři: Mgr. Filip Tailor, Ph.D., Lukáš Pecháček

Kurz klavírní hry, zaměřený (podle konkrétního požadavku) na improvizaci, doprovod populární písně, či jazzovou improvizaci, je vždy individuální, každá hodina trvá 45min, 1x týdně.

Průřezová témata klavírních kurzů:

  1. Klavírní technika
  2. Základy harmonie
    1. klasická harmonie
    2. základy jazzové harmonie
  3. Interpretace skladeb populární hudby[1]
    1. melodická složka
    2. harmonická složka
    3. kinetická (rytmická) složka
  4. Improvizace
    1. obecná improvizace
      1. melodická složka
      2. dvojhmaty, akordy a jejich obraty
        1. dvojhmaty
        2. kvintakordy
        3. septakordy
        4. nónové a další akordy
      3. rytmizace
    2. improvizace s jazzovými prvky / jazzová improvizace
      1. jazzové / bluesové stupnice
      2. pokročilé techniky, jazzová harmonie
      3. pokročilá rytmizační cvičení
      4. vybrané bluesové prvky

Anotace kurzu (obsahové a aplikační vymezení):

Umění klavírní improvizace má z hlediska moderního paradigmatu klavírní hry všestranné a velmi široké uplatnění. Aplikuje se prakticky ve všech v současné době hudebně aktivních oblastech – kromě aspektů populární hudby (živá hudební produkce, doprovod zpěvu, nahrávání skladeb ve studiu aj.) a žánrů (od jazzu přes rock po nejrůznější podžánry) také např. v baletní korepetici v profesionálních baletních souborech divadel či v hudebně orientovaných zájmových kroužcích. Ve všech zmíněných oblastech platí poměrně vysoká poptávka.

Předmět Klavírní improvizace vede žáky k osvojení vyšší úrovně klavírní hry. Nejen že při improvizaci aplikují a prohloubí znalosti a dovednosti nabyté z hodin předmětu Hra na klavír, ale každý subjekt má v této oblasti možnost samostatného afektivního rozvoje vlastní osobnosti. Klavírní improvizace rozvíjí nejen žákův přehled a orientaci od nejširších hudebních aspektů až po zcela konkrétní improvizační klavírní figurace, ale především vytváření a aplikaci vlastních postupů, vlastní uchopení problematiky a tím i zhodnocení svých znalostí.

Na základě své předchozí dlouhodobé hudební recepce a percepce bude žák schopen subjektivní neopakovatelné interpretace hudebního kusu, zapojení svých zkušeností, jejich přehodnocení a vlastní produkce. Jedná se tedy o realizaci hudební apercepce na všestranné bázi od zvládnutí teorie až po vlastní reprodukci, zahrnující všechny hudebně vyjadřovací prostředky (harmonie, rytmus, výraz, žánrové vymezení, herní technika a další herní aspekty).

Klavírní improvizace je disciplína, která je v rámci základního uměleckého vzdělávání v porovnání s jinými dávno existujícími disciplínami poměrně málo zmapovaná, a tak výjimečný důraz ke konci druhého cyklu je třeba klást na žákovu kompetenci k učení. Rozvinutá potřeba a motivace sám sebe rozvíjet je v klavírní improvizaci základním východiskem k dosažení všestranného rozvoje žákovy schopnosti improvizované klavírní hry.

Doporučená literatura:

LEVINE, Mark. The Jazz Theory. Petaluma, CA : Sher Music Co., 1995. 540 s.

Další literatura bude upřesněna v průběhu výuky (podle individuální potřeby).

 


[1] rozdělení do jednotlivých složek dle: JANEČEK, Karel. Hudební formy. Praha : SNKLHU, 1955. 491 s.

Komentáře nejsou povoleny.